Válcování trávníku - Ano či Ne ?

Válcování neboli válení trávníku je přínosné, ale v některých případech může trávníku škodit. Projděme si klady a zápory této činnosti v údržbě trávníku a její vliv na růst trávníku.

Válcování pomáhá - klady válcování trávníku

Kladným cílem válcování je:

• přiměřeně zhutnit překypřený povrch půdy
• přitisknout povytažené rostliny trav po seči
• obnovení kapilární vzlínavosti

Překypřený povrch půdy je většinou po zimě, kdy dochází vlivem mrazů k nadzvednutí povrchu. Trávník válcujeme po rozmrznutí.

Válení z důvodu přitisknutí rostlin po seči se provádí zejména u nových trávníků po první seči. Rostliny nemusí být ještě dostatečně prokořeněné a při sečení jsou vtahovány do sekačky. A tím je rostlina povytažena. Při špatném kontaktu s půdou nepřijímá živiny, vláhu a je ohroženo vzcházení.

Kapilární vzlínavost je nutné obnovit po výsevu nového trávníku nebo po položení trávního koberce.

Válcováním u nových výsevů dosáhneme vazby mezi semenem trav a vegetační vrstvou ( substrátem ). Semeno si vytvoří "lůžko". Zajistíme tím dobrou kapilární vzlínavost vody. To zlepšuje příjem vody semenem a následně urychluje klíčení a vzcházení.

Co je kapilární vzlínavost? Schopnost látek vést kapalinu vzhůru působením kapilárních sil, proti směru sil gravitačních.

Četnost válcování a váhu válce je třeba pečlivě zvážit. Vše závisí na vlhkosti půdy, její složení a zrnitosti. Při příliš častém válcování nebo při použití těžkého válce může dojít k poškození trávníku.

Válcování škodí - zápory válcování trávníku

Válcováním může docházet k přílišnému utužení ( zhutnění ) vegetační vrstvy. Utužením dochází k omezení přístupu:

• vody
• vzduchu
• živin

ke kořenům trav. A to samozřejmě velmi snižuje výslednou kvalitu trávníku.

Válcování trávníku, jak jsem výše uvedl, má své nesporné klady, ale i zápory. Je třeba tuto operaci v údržbě trávníku pečlivě zvážit. Ale rozhodně bychom na válcování neměli zapomínat.

Kadeřavost broskvoní

Kadeřavost broskvoní

Krátce po vyrašení se listy broskvoní stáčejí, žloutnou a červenají a následně se celkově deformují – kadeřavý. Za tuto nejznámější chorobu broskvoní může houba Taphrina deformans.

Kadeřavost broskvoní se projevuje nejvíce na jaře. Původce choroby přezimuje v koruně stromů, na jaře prorůstají do pupenů. Následně po vyrašení se listy deformují.

Napadené listy následně na konci jara opadají. Po opadu raší částečně nové listy. Ale napadené větve zaostávají v růstu. Napadený strom ztrácí přirozenou odolnost a je náchylnější k dalším chorobám a k vymrzání.

Při silném výskytu jsou napadeny i plody, které se deformují, praskají nebo zaostávají ve vývoji a růstu. A opadávají nejen listy ale i plody.